Rizikové faktory vzniku zánětlivých nemocí střev

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi tzv. nespecifická zánětlivá onemocnění střev, známá také pod zkratkou IBD (z angl. inflammatory bowel disease). Nespecifická proto, že jejich příčina je zatím neznámá a nejsou vyvolány konkrétní příčinou jako záněty specifické. Jde o onemocnění chronická, v současné době nevyléčitelná. Při správné léčbě je však většina nemocných schopna žít normálním životem, bez větších omezení.

V pozadí vzniku těchto onemocnění stojí abnormální imunitní reakce na antigeny z přijímané potravy a antigeny bakterií přítomných ve střevě. Za normálních okolností tyto reakce slouží k obraně organismu, ale abnormální imunitní reakce se obrací proti vlastnímu tělu.

Onemocnění se projevují průjmy, křečovitými bolestmi břicha, bolestmi nebo krvácením při stolici, zácpou či zvracením. Ale i zvýšenou teplotou, úbytkem váhy, bolestmi kloubů, kožními příznaky, záněty duhovky či rohovky.

V tomto článku přinášíme některé faktory, které mohou riziko vzniku IBD ovlivnit:

Život v euroatlantickém kulturním okruhu

Rizikový faktor, který se nás týká. Zdá se, že lidé žijící v Evropě či Spojených státech mají mnohem větší riziko onemocnění IBD než lidé z jiných částí světa.

Jistě zde může hrát roli i rozvinutější diagnostika, ale rozhodně také životní styl – způsob stravování ve stylu McDonaldu a tučných smažených jídel, kouření, znečištěné ovzduší apod.

Na druhou stranu v posledních dvou dekádách zažívají explozi vzniku onemocnění i státy jako Japonsko, jihovýchodní Asie, Indie, či Jižní Amerika. Jde pravděpodobně o výsledek kulturního vlivu Západu na životní styl.

Věk

Přestože prudce vzrůstá počet nových případů IBD u lidí ve věku 50 až 60 let, je většina pacientů diagnostikována v období adolescence či mladé dospělosti.

Čím mladší pacient je diagnostikován, tím je větší pravděpodobnost horšího průběhu a silnější genetické predispozice.

Kouření

Crohnova nemoc je mnohem častější u kuřáků a kuřáci s Crohnovou chorobou mají mnohem horší symptomy.

Zajímavé je, že z neznámých důvodů mají kuřáci nižší riziko vzniku ulcerózní kolitidy. To nic nemění na ověřeném faktu, že kouření má obecně na zdraví devastující vliv.

Vynětí slepého střeva

Lidé po operaci slepého střeva mají nižší riziko či mírnější průběh ulcerativní kolitidy.

Pojítkem mezi apendektomií a IBD je zřejmě imunitní systém a odlišná imunitní odpověď, která má ochranný charakter proti vzniku IBD.

Rodinná zátěž

Výskyt onemocnění v rodině riziko vzniku rozhodně zvyšuje, ale spouštěcím faktorem je vliv vnějších vlivů, nikoliv genů.

U jednovaječných dvojčat (mají stejné geny, ale většinou poněkud odlišné vnější vlivy) je 50% pravděpodobnost vzniku Crohnovy choroby, pokud jí jedno z dvojčat trpí.

Pro ulcerózní kolitidu je tato pravděpodobnost pouze 6 %. Podíl genetické zátěže je tedy mnohem menší.

Vliv parazitů

Jedna z teorií tvrdí, že vystavení střevním parazitům může snížit riziko vzniku IBD. Náš organismus je na spolupráci s parazity evolučně zvyklý. Proto je v rozvinutých zemích vyšší riziko IBD, neboť kontakt s různými parazity je v důsledku lepších životních podmínek mnohem nižší a výsledkem jsou abnormální imunitní reakce způsobující vznik IBD. Ve fázi výzkumu je možnost léčby pacientů s IBD pomocí střevních parazitů.

Medikace

Zvýšené riziko IBD je spojováno s dlouhodobým užíváním orální antikoncepce nebo medikamentózní léčbou těžké formy akné pomocí isotretinoinu (Accutane). Léky typu nesteroidních antiflogistik (Ibuprofen) mohou projevy IBD zhoršovat.

Způsob stravování

Zdá se, že riziko vzniku IBD zvyšuje strava s vysokým podílem bílkovin (zvláště u žen), strava obsahující zvýšené množství tuků a cukrů. Ne všechny výzkumy to ale potvrzují.

Střevní bakterie

Střeva obsahují triliony „dobrých“ bakterií, které napomáhají trávení. „Špatné“ bakterie ve střevě (salmonela, campylobakter) se mohou dostat do trávicího traktu kontaminovanou potravou či vodou a způsobují závažná akutní onemocnění.

Nakažení těmito bakteriemi riziko nespecifických zánětlivých onemocnění střev zvyšuje.

Rizikové faktory vzniku zánětlivých nemocí střev patří do témat
  • kolitida Teres 21.01.2013 10:30:18

    Nemyslim si,ze by ulcerozni kolitida byla dedicna,i by to melo co do cineni se stravou ci bez pohybu.
    Muj manzel(22) dostal pred rokem kolitidu a docela silnou,ted musim zatukat ze uz 2mesice je v pohode.Byl to velky sportovec,jedl primerene,tudiz zadne KFC,Mcdonald ale ani nijak zvlast zdrava strava, v rodine se nikdy nevyskytla tato nemoc.
    Velice nam pomohl pristroj s vydavanim frekvenci do celeho tela a zvlast na strevo.Byl to ocistec kazdy den se napojit na draty a sedet u toho 90minut.ale pomohlo to.

    • Re: kolitida Michaela Kopřivová 22.01.2013 09:53:50

      Dobrý den, ujasněme si prosím, zda hovoříme skutečně o stejné diagnóze. Slovem kolitida obecně označujeme jakékoliv zánětlivé onemocnění střev, tedy i infekční, postantibiotické apod., tyto formy skutečně dědičné nejsou. Ulcerativní kolitida, jak je napsáno v článku, má velmi malý podíl genetického pozadí (oproti Crohnově chorobě), ale má. Podíl dědičné složky neznamená, že se nutně musí vyskytovat tato nemoc v rodině, jde o to že kombinace genů, které jste zdědila vás může činit ke vzniku onemocnění náchylnější. Tedy stačí méně negativních vlivů vnějšího prostředí k tomu, aby se nemoc projevila.

    • Re: kolitida 21.01.2013 20:47:53

      To, že některá nemoc je dědičná, neznamená, že nemůže postihnout člověka, v jehož rodině se nikdy nevyskytla. Navíc někdy se dědičnost projeví až v několikátém "kolenu". A bohužel, někdy ani zdravý a sportovní životní styl nezaručí naše zdraví...

  • Komentář byl smazán Michaela Kopřivová 22.01.2013 09:53:00

Přidat příspěvek k tématu ???

* Povinné pole

Zánět střev patří do témat

Adresář

Zánět střev ptejte se v poradně

Diskuze na téma Zánět střev

Píšeme jinde


Zdravě.cz na Facebooku